Jaro

Lidé narození na jaře, mají v sobě kouzlo zrodu, mladistvosti a jedinečný svit jarních paprsků, který dokáže na sněhu vykvétat ta nejjemnější kvítka. Mají v sobě energii, která žene přírodu do rozpuku a páření, zrodu nového života, mají v sobě svěžest mládí a touhu změnit nehostinnost a mrtvolnost kolem sebe v kvetoucí živoucí krajinu. Duše jsou tak krásné jako jsou třešně, jabloně obsypané drobnými květy, jejich srdce jsou naplněná životodárnými bystřinami, které přinášejí z hor tající sníh a plná ještě pod sněhem ukrytých sněženek. Jarním lidem dominuje voda jako živoucí a dynamický živel, který se nezastaví před ničím, dovede povodní strhnout nejpevnější stavby a vyvrátit stoleté duby, nebo pomalu vymlet hluboké zářezy i do žulových skal. Jarní lidé jsou plni svěžesti, vůně a panenské krásy bělostných rozkvetlých sadů, jejich životy předurčují krásu, která po jaru následuje.

.

Léto

Kdo se narodil v létě, nese si ve vínku vášeň prudkého letního žáru, parno, ostré zářící slunce, ale i lehkost krásných letních dní. Jeho srdce je sladké jako letní plody, plné jahod a třešní. V duši vládne šťavnatost letních jablek a voní po lesních borůvkách a jahůdkách. Někdy je duše spalována neúprosným letním sluncem, které dovede zničit zeleň, jindy je bičována letními bouřkami, hromy a blesky, které běsní s nevídanou prudkostí v nitru duše. Po takových bouřích se v duši rozhostí klid. Čerstvý vzduch přináší panenskou vláhu jako zrození Venuše z mořské pěny. Letní lidé se vyznačují blankytnou modří plnou bílých oblak. Vládne jim slunce, jehož síla jim dává energii, tak mohutnou, že může usmrtit, bez které by však nemohl nikdo žít. Mají v sobě příslib bezstarostné a radostné osvěžující koupele v řece, jejich život může být protkán vrcholnou energií přírody, která v letním období kulminuje.

.

Podzim

Kdo se narodil na podzim, přináší největší pestrost barev, ze které oči přecházejí. Má v sobě hravost a nekonečnou kreativitu. V duši prostupuje hřejivé slunce a teplé zbarvení podzimního listí, bohatost a hojnost, kterou příroda obdarovává jen na podzim. Jeho srdce je jako ta nejsladší jablka a podzimní vinná réva, nádherné hřiby v lesích. Duše ukrývá i sychravost a romantickou mlhu válející se v údolích, neopakovatelné záblesky slunce nad podzimní hladinou rybníků zrcadlící upadávající listí klesající ke dnu temných vod. Podzimní lidé mají v sobě všechny barvy života, vnímají sílu, která dokáže přimět přírodu, aby vydala své nejcennější plody. Dominuje jim vítr, který je nese daleko do krajiny, kterou okem nemůžeme spatřit a který změní jinak daný všední svět v nekonečně hravý a barevný kraj plný zázraků. Mohou uchopit energii života a smrti obsaženou v magickém cyklu přírody, který na podzim plodí a umírá a opět se znovu rodí k novému životu.

.

Zima

Kdo se narodil do zimy je plný blankytné čistoty. Bělost jeho duše se nedá vylíčit slovy, jako sněhem pokrytá krajina ukrývá všechno bohatství v hlubině. Stromy zdobené jinovatkou a květiny na zamrzlých oknech a zimní krajina zalitá paprsky slunce, tak nekonečně krásná je tato duše. V srdci má řeky, které jsou vyzdobené zamrzlou vodou, linie stromů, které nemohou ukrývat nic temného. Přece tato bělost v duši muže přinášet ledové království a nemilosrdnou smrt. To, co je ukryto hluboko pod sněhem, spí a čeká na probuzení do nového nádherného života. To, co je na povrchu ozdobené sněhem a mrazem je tak krásné, že se lidem tají dech. Zimní lidé jsou jako dlouhé jasné noci v zimní krajině, plné tajemství, jsou zrozeni pro hlubiny, které jsou průzračné jako zamrzlá voda. Pod zamrzlou ledovou plání tepe život, o kterém nic netušíme. Jejich energie je sotva viditelná jako zamrzlá krajina je téměř bez pohybu, dovede se však vzedmout jako zimní bouře, před kterou se ohýbají i stromy a která žene těžký sníh daleko před sebou. Jejich silou je právě země, která v zimě zamrzá a jakoby nežije, přitom právě v ní je ukryt veškerý život.