Reflexní lokomoce dle Vojty

Vojtova metoda je diagnostický a terapeutický princip, který je využíván u dětí a dospělých s motorickými obtížemi, ve kterém jsou aktivovány (vyvolávány) motorické reakce (koordinace), které jsou vrozené každému člověku. Pomocí reflexní lokomoce je aktivována CNS (centrální nervový systém) a dochází ke znovuobjevení a utužení vrozených fyziologických vzorů, které jsou při patologii CNS potlačeny. Základy této metody položil český neurolog Václav Vojta v 50. letech 20. století na základě vlastního pozorování a empirických zkušeností. Profesor Vojta vytvořil diagnostický set pro kojence. Pohybové vzory (projevy) dítěte jsou hodnoceny v jeho spontánním projevu, dále v polohových zkouškách (provokované hybnosti) a je vyšetřena dynamika primitivních (neonatálních) reflexů. Tento diagnostický postup umožňuje rozpoznání poruchy motorického vývoje ve velmi časných stádiích a při včasném zahájení terapie poskytuje vysoké šance na úspěšnou léčbu.

Principy Vojtovy metody

Veškeré vyvolané pohyby jsou reflexní, bez volní účasti pacienta a jsou vyvolány aktivací spouštěcích zón po nastavení těla do výchozí polohy.

Žádný z těchto pohybů metoda primárně neučí, základní vzorce pro pohyb jsou v mozku geneticky uloženy. Podněty vysílané do mozku aktivují vrozené schopnosti.

Reflexně vyvolaný úkon se postupně zařadí do spontánních pohybů.

Metoda neúčinkuje pouze na izolované části těla, ale má vliv celkový. Zlepšuje se celková stabilita, orientace v prostoru, rovnováha, držení těla a celková koordinace pohybů.

Reflexní lokomoce je vybavitelná u každého nezávisle na věku, lze ji proto aplikovat jak u novorozenců, tak u dospělých pacientů.

Účinnost Vojtovy metody závisí mimo jiné na výchozím stavu pacienta.

Délka terapie je různá, od několika týdnů do několika let u těžkých poruch. Rozhodující je posouzení dynamiky – tj. nepřerušujeme terapii, dokud je stále patrný posun a pozitivníUkončit Visual Builder vývoj.

Výsledky závisí na přesnosti, intenzitě a frekvenci cvičení. Terapie má být rozvržena do několika (až 4 denně) kratších jednotek trvajících obvykle od pěti do nejvýše dvaceti minut.

Rozhodující roli mají erudovaní terapeuti, ale také laici (rodinní příslušníci), kteří terapii aplikují v domácím prostředí. číst více